Skip to content

Organizovaný chaos v dopravě

Pokud někdo přijede do Prahy, většinou říká, že pražáci jsou agresivní řidiči, ale kdo se naučí řidit v Praze, umí už řídit všude. Do dnešního dne jsem měla stejný názor.

Nasedáme na skútr vyjíždíme na první výlet. Protože jsem skútr nikdy neřídila, nechávám to na Markovi a sedám si za něj. Mám velkou vidinu, že tak do týdne bych se řízení mohla naučit. Jako zásadní problém jsem viděla to, že nemám hotový řidičský průkaz, ovšem i to se o nějaké době ukázalo jako nicotná potřeba.

První změnou je jistě to, že se na Bali jezdí vlevo. Toto je ovšem v mnoha zemích, takže to skoro nikoho nepřekvapí. Překvapením bylo až to, že hodně lidí to bere jako doporučený směr jízdy. Pokud tedy jedete po dálnici vlevo a náhodou se před vámi objeví skútr, chodec, nebo někdo s velkým vozíkem na jídlo v protisměru, nemůžete se divit. Já se ovšem divím a přemýšlím, proč nikdo nenadává jako v Praze. Slyším troubení ze všech stran, no aspoň něco je tu stejné. Po chvilce zjišťuji, že troubení neznamená to stejné jako jinde, zde je to pouze náhrada věty: „Pozor, jedu.“. Stále přejíždíme z jednoho pruhu do druhého. Blinkry na autech a skútrech jsou tu spíše na matení nepřítele, protože byste museli blikat stále a na všechny strany. Před námi se tvoří kolona. Skútr má jednu nečekanou výhodu, pokud je plná silnice, máte stále možnost vše objet po chodníku. Najíždíme na prvním nájezdu na chodník a kličkujeme mezi domácími, které k mému překvapení vůbec neudivujeme. Blížíme se ke kruhovému objezdu, takže se vracíme zpět na silnici. Kruhový objezd by měl být plynulý a jedoduchý. Raději se nedívám kolem sebe, protože zde jedou auta ze všech stran, směrů, protisměrů i výjezdů a troubí, aby ostatní věděli, že teď jedou oni.
11109813_711837402260930_5170338732699026290_n

Největším překvapením je ovšem to, že to všechno dokonale funguje. Řidiči zde počítají vlastně se vším, tedy že se může objevit v protisměru auto, nebo že po dálnici prochází děti ze školy. Další věcí, která se mi opravdu líbí, je označování děr v silnici. U nás každý nadává, pokud není označená malá díra v silnici nejméně kilometr předem. Zde se označují díry snad tak od půl metru do hloubky, tam už byste se skútrem docela hezky zmizeli. Označení je „Hati Hati“, tedy „pozor, pozor“ na malé ceduli postavené na vozovce těsně před dírou. Ovšem protože zde sledujete provoz a dění na silnici, krásně se stíháte všemu vyhnout.

Abych to shrnula, nikdy zde řídit nebudu. Doporučený směr jízdy, nebo doporučení neprojíždět křižovatkou na červenou je na mě asi moc velké sousto. Obdivuji z zadní části skútru všechny řidiče. Auta si tu občas také hrají na skútr a tak to střihnou přes chodník. Dopravní situace je ovšem opravdu plynulejší a bezpečnější, než například v Praze či Brně.

Závěrem tedy: Kdo umí řídit v Asii, umí řídit už opravdu všude.

1 komentář

  1. Radmila Bielčiková Radmila Bielčiková

    Jo přesně, první den jsem to napasovala do palmy a taky už skútr řídit nechci. Mám osobního řidiče – syna. Ten se narodil v blbé zemi, protože je povahou Balijec.
    Chytil se blokaře a objel autobus kudykoli. Tady v Česku řídím 25 let bez nehody auto, ale na skútr a traffic na Bali prostě nemám.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Close