Skip to content

Chrám Uluwatu s chlupatými zloději

Máme před sebou víkend, tak vyrážíme na první krásy, která nám Bali nabízí. Uluwatu je jeden ze tří největších chrámů na Bali a je to opravdu nádherné místo. Chrám nabízí krásný pohled na oceán a při pohledu z útesu se dostaví určitý pocit nicoty. Je to pohled prakticky do prázdna a do zdánlivě nekonečné dálky.

Po příjezdu k chrámu si nejdříve jdete pro sárung, bez kterého se do chrámu nevstupuje. Aby vám byl umožněný vstup, musíte mít zakrytá ramena a kolena. Právě k tomu sárung slouží, pokud jste již zvolili vhodné oblečení, stačí sárung uvázat na viditelné místo. Za vstup zaplatíte okolo šedesáti korun (30.000 IDR), což je za takový zážitek velmi směšná cena.  U brány je možnost si za pár rupií zaplatit „Ochránce před opicemi“, my ovšem odmítáme a pokračujeme do chrámu. Hodně míst je zde uzavřeno a je přístupné pouze pro modlitby místních a ostatních věřících. Velká část chrámu je však přístupná a už po vstupu spozorujeme první opičí rodinku. Před vstupem vás také varují, abyste si sundali všechny šperky, brýle a čepice. Neměli viditelně mobil a žádné věci, které nejsou pevně přidělané. Jednoduše potom poznáte ty, co toto nerespektují. Většinou běží opice se svým úlovkem a za ní rozzuřený turista.

Procházíme po okraji chrámu a vidíme jednu z prvních vtipných scének s opicí. Slečně byla ukradena bota, za co opici obdivuji, že se jí to podařilo. Snaží se ji vyměnit za oříšky a doufá, že opice hodí botu zpět na chodník a ne ze skály. Po chvilce se vše podařilo. Občas zde uslyšíte nějaké zaječení, což značí to, že si opice zkrátila cestu přes něcí rameno, nebo hlavu. Taky bych ječela. Viděla jsem i samotného Ochránce před opicemi v akci a je to docela vtipné. Jednoduše si představte chlapa, který vydává zvuk na úrovni metalového koncertu a střílí po opicích kuličky z praku. Samozřejmě se netrefuje do opic, ale vedle nich. Ovšem během chvilky se před vámi utvoří prchající skupinka třeba dvaceti opic a vystrašení návštěvníci mohou pokračovat ve své cestě. Osobně se mi to vůbec nelíbí, protože mimo krásu chrámu jsem se především těšila právě na opice.

 

Nejvtipnější scénku jsme ale viděli po opuštění chrámu, kdy jedna z opic vyrazila hledat nové úlovky na parkoviště, kde lidé už nejsou tak ostražití. Procházející paní se ani nestihla otočit a opice po ní vyskočila a ukradla jí dioptrické brýle. Paní pouze zaječela a její přítel, pravý gentleman, začal opici honit po parkovišti. Když zjistil, asi po pěti sekundách, že se opice nenechá jen tak chytit a rozhodně nemá v úmyslu svůj lup vrátit, zkusil po ní hodit botu. Opět bez úspěchu. Opici následně svým chrabrým činem zahnal na strom a to už opravdu vypadalo jako z filmu, protože opice spokojeně seděla na větvi a žvýkala brýle, zatímco rozčilující pán poskakoval pod stromem. Během chvilky přispěchal zmiňovaný Ochránce před opicemi a začal po opici házet oříšky na výměnu. Opice si brýle velmi oblíbila, ale po několika pokusech si vzala oříšky a brýle pustila z asi tří metrů na beton. Všichni byli spokojení, ovšem myslím si, že brýle po okusení opičích zubů a volného pádu už asi nebudou příliš použitelné. Už začíná padat tma,takže vyrážíme na nějaké dobré jídlo a zpátky do naší kráné „chýše“.

1 komentář

  1. Radmila Bielčiková Radmila Bielčiková

    A taky jsou jinak šikovné. Než se jedna snažila vzít synovi žabku, tak se posilňovala džusíkem z krabičky. Krásně si ji naklonila a ani nepotřebovala brčko.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Close