Skip to content

Nasadit helmu a jdeme na to

Jupííí…jedu…sice dvacítkou, ale jedu.. 😀 Po týdnu učení jsem vyrazila na silnice (už to občas vezmu i přes chodník) a čekalo mě spoustu dalších překvapení, které jako spolujezdec prostě nevnímáte. Mezi tyto překvápka bych určitě zařadila řízení ve tmě a třeba jako bonus s deštěm. Většina ulic tu není osvětlená, takže vidíte tak metr před skútr. Přemýšlím, že si koupím lampičku a pověsím si ji na řidítka, mohla bych potom vidět třeba aspoň na metr a půl..

Pokud tu na vás někdo troubí, může to znamenat docela hodně věcí. Může vás chtít pozdravit, předjet, nebo mu pouze ujela ruka…Blinkry jsou opravdu pro matení nepřítele, protože naprosto běžně jedu se zapnutým blinkrem dalších dvacet minut a nikomu to nevadí. Navíc jsem si za odměnu pořídila úplně fantastickou helmu, jsem z ní nadšená (ta s dětskými obrázky na první fotce). 😀

Jsou tu také skvěle označené díry v silnici. Jak jsem psala v příspěvku o fungování dopravy na Bali, opravdu musíte čekat všechno. Pokud má díra tak do čtyřiceti centimetrů do hloubky, není označená vůbec. Je opravdu potřeba se dívat na cestu, protože taková dírka nebo kamínek vás lehce dostane na zem!! Já si to ověřila v momentě, kdy jsme z našich skútrů udělali terénní motorky a malinkatý kamínek zařídil pochroumání skútru a pro mě docela šok…Ale nemám ani škrábnutí, tak to beru s nadhledem. Spadla jsem tak nějak elegantně. 😀

Pokud je díra od 0,5 m až po 3 m do hloubky, bude snad označena větvičkami ze stromu, nebo cedulí „Hati Hati“.

Nevěříte? Podívejte se na moji oblíbenou, doslova jámu, při cestě na pláž..:)

14971976_1069100149874237_325393756_n

Tak vidíte…Pokud tedy z ničeho nic skútr před vámi změní směr, ví proč. 🙂

Další z situací, které jsem se naučila obdivovat, bylo přecházení lidí přes všechny druhy silnic. Od vedlejší silnice až po „dálnici“. Záměrně slovo dálnice v uvozovkách, protože k D1 to nemůžeme přirovnat ani stavem povrchu vozovky. Ten je zde překvapivě mnohem lepší, aspoň tedy na dálnici. Ovšem jedete maximálně 80 km/hod, víc provoz většinou nedovolí a ze skútru taky o moc víc nevytáhnete. Každopádně na všech těchto místech se přechází velmi jednoduchým způsobem. Zvednete ruku proti jedoucímu skútru, autu nebo náklaďáku a prostě jdete… 😀 Takže pro řidiče to znamená následující, když na vás někdo mávne, prostě zastavte, nebo to střihněte jinudy. Dá se toho dobře využít u policie, protože stejné gesto mají na zastavení pro kontrolu. Většinou tedy nevíte, jestli chce policista přejít, nebo vás chce zastavit. Takže prostě jedete dál.. 😀 Úžasně vychovaní tu jsou psi. Většinou vám nevběhnou pod skútr a dokonce přechází na zelenou a po přechodu..to zde nedělají ani lidé.

Mezi mé další oblíbené patří i toto místo. Dám vám hádanku. Všimněte si sochy uprostřed a tipněte si, zda se jedná o kruhový objezd nebo klasickou křižovatku… 🙂

15207955_10211030471627175_551328771_n

Podle jedoucích prostředků toho moc nepoznáte, protože každý jede tak, jak to zrovna jde a kde je zrovna místo. V tomto případě je ovšem správně křižovatka. Prostě se rozhodli, že by uprostřed vypadala dobře socha a tak ji tam dali. Kruháč z toho naštěstí neudělali. Říkám naštěstí, protože z těch několika co tu znám, jen jeden celkem funguje, zbytek prostě profrčíte jak je místo.. 😀 Samozřejmě troubíte na všechny strany.

Naučila jsem se tedy následujícíh pár pravidel:

  1. Psi přechází ohleduplněji než lidé.
  2. Zvednutí ruky znamená vrhnutí se do silnice.
  3. Větvička na zemi většinou značí díru do středu Země.
  4. Co vypadá jako kruháč, je většinou křižovatka.
  5. Pokud někdo troubí, něco vám tím chce říct.

 

 

1 komentář

  1. Radmila Bielčiková Radmila Bielčiková

    Není ta fotka na Bukitu? Taková pěkná silnice resortama a najednou prsk ho a sešup do Nusa Dua. Asi jsme tam se synem jeli, teda já šla dolů pěšky.
    Docela bych se s vámi chtěla víc bavit. Chceme tam žít, ale ne v Jimbaranu, někde jinde. Byli jsme tam celý listopad 2016 jako baťůžkáři.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Close